Jsme manželé, partneři a přátelé.
Naši partneři jsou často našimi nejlepšími přáteli. A v manželství to platí dvojnásob. S nimi sdílíme dobré i zlé, zůstáváme ve zdraví i v nemoci, otevíráme se a jsme zranitelní. Do manželství jsme přece vstupovali s vědomím, že nás čeká toto všechno – a mnohem víc.
Pokud skutečně vnímáme, že jsme si nejen partneři, ale i přátelé, měli bychom dodržovat ještě jednu zásadu. Chtít pro toho druhého vždy to nejlepší. A přiznejme si, to už není tak snadné dodržet, protože to vyžaduje naši každodenní pozornost.
Sám si uvědomuji, kolikrát jsem dělal věci bez ohledu na svou rodinu. Jak jsem měl na zřeteli jen své sobecké potřeby, nebo jsem jednal ze strachu ze ztráty kontroly. Těch situací bylo bezpočet a vím, že i v budoucnu přijdou. Chyběl mi respekt a ochota vidět náš život očima své manželky.
Dnes, když řešíme každodenní starosti nebo mimořádné události, snažím se vnímat situaci i perspektivou „chci pro ni to nejlepší“. Tato perspektiva pak ovlivňuje to, jak se rozhoduji, a moji vnímavost k jejím potřebám a očekáváním.
Chtít pro druhého to nejlepší znamená být si oporou a někdy i nastavit zrcadlo. Není to o tom plnit všechna přání, ale naopak dělat to, co je prospěšné vašemu vztahu – beze strachu a s láskou.
Radek Osička – HeartCoach 💟